Kroniky tratí

Známé události z historie Kroměřížských drah a jejich tratí až po současnost

1879

V roce 1879 vznikla společnost pro výstavbu dráhy Kroměříž – Hulín (Kroměřížská dráha). Společnost vydává 250 akci po tisíci zlatých. Jedním z hlavních akcionářů se stává olomoucký arcibiskup hrabě Fürstenberg, který se na stavbě podílel deseti tisíci zlatými, druhým byl hrabě Friesse, velkostatkář a průmyslník. Hybnou pákou společnosti byl pan J. Troltsch a ředitel Josef Nezdara. Původní sídlo společnosti bylo ve Vídni, ale po získání koncese se společnost přestěhovala do Kroměříže. Jako první se začala stavět trať mezi Kroměříží a Hulínem.

1880

Trať Hulín – Kroměříž:
30.VI. vydána koncese pro výstavbu trati
28.XI. slavnostní otevření trati
1.XII. zahájena nákladní doprava
15.XII. zahájena osobní doprava

1881

Trať Kroměříž – Zborovice:
Výnosem c. k. ministerstva obchodu Wien č. 9215, ze dne 14. 04.1881 a c. k. místodržitelství v Brně č. 7900 z 20. 04.1881 bylo uděleno povolení ke stavbě trati. 16.V. započata stavba trati
28.IX. provedena technicko bezpečnostní zkouška s lokomotivou „Zborowitz“ rychlostí 6km/h za přítomnosti generálního inspektora Julia Glücka z Vídně
23.X. slavnostní otevření tratě Kroměříž – Zborovice
24.X. zahájení nákladní dopravy
1.XI. zahájení osobní dopravy (z počátku jezdily na trati dva páry vlaků denně se třemi vozy)

1882

Trať Hulín – Bystřice pod Hostýnem:
26.II. vydána koncese pro výstavbu trati Hulín – Bystřice pod Hostýnem
5.VI. první zkušební jízda Hulín – Holešov
7.VI. první zkušební jízda do Dobrotic. Ačkoliv nešlo o zahájení provozu, přišlo na nádraží hodně zvědavců, kteří vlak do té chvíle ještě neviděli.
10.VI. přijel do Holešova první nákladní vlak, který přivezl čtyři vozy uhlí pro Kneislovu továrnu
22.IX. slavnostní otevření trati Hulín – Holešov
24.IX. oficiální zahájení pravidelné osobní a nákladní dopravy
15.X. první zkušební jízda Holešov – Bystřice pod Hostýnem
15.XI. zahájen provoz na trati Holešov – Bystřice pod Hostýnem

1883

14.II. získává Kroměřížská dráha koncesi pro výstavbu tratě z Bystřice pod Hostýnem do Valašského Meziříčí. K samotné výstavbě trati pod vedením Kroměřížské dráhy bohužel nikdy nedošlo. Trať byla vystavěna až novým majitelem.

1887

7.I. se zpětnou platností od 1. I. byla podepsána kupní smlouva o prodeji Kroměřížských drah společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda. Ta vyplatila jako náhradu za všechny kroměřížské trati 2 100 000 zlatých.

1890

V Střeběticích zřídil všetulský cukrovar silniční mostovou váhu. (Zdroj: Jarní Vendelín – zpravodaj obce Třebětice 1/2012)

1894

Počátek stavby nezrealizovaného spojení Zdounky – Litenčice – Střílky – Koryčany: „Vzhledem ku výnosu úřednímu ze dne 22. 8.1894 číslo 7406 dává se představitelům obce následným výnosem c.k. místodržitelství ze dne 14. 09.1894 číslo 32182 na vědomí, že dle oznámení Dr. Barona Offermanna inženýrovi E. Heinovi předběžné, technické práce k účelu vystavění lokální dráhy ze Zdounek přes Litenčice, Střílky do Nemotic svěřeny byly, který se svým personálem práce ty dne 16. 9.1894 započnou. Okresní hejtmanství 20. 9. 1894." 
(Zdroj: Státní archív Kroměříž)

1908

V Střeběticích vydlážděn chodník od cesty k budově, zvýšeno a upraveno nástupiště a provedena přestavba služební místnosti a další změny ve staniční budově. (Zdroj: Jarní Vendelín – zpravodaj obce Třebětice 1/2012)

1909

22. – 24.IX. byl sepsán protokol o výstavbě trati Morkovice – Zborovice. Stavba nebyla bohužel nikdy realizována. Hlavním důvodem byly vysoké nároky na odškodnění majitelů pozemků. Železniční spojení Zborovice – Morkovice a Zdounky – Koryčany měla propojit město Kroměříž s Brnem. Oba tyto projekty však skončily nezdarem.

1918

"Převrat v den 28. října 1918 odbyl se hladce. První došlá zpráva o zřízení samostatného státu českého v Bystřici byl telegrafický oběžník zaslaný všem služebnám dne 28. října večer Zemskou jednotou žel. zřízenců, ve kterém bylo nařízeno zavedení českého služebního jazyka. České služební řeči bylo použito i ve styku s ředitelstvím severní dráhy ve Vídni. Řed. sev. dráhy tyto telegramy přijímalo, odpovídalo však německy. Po několika dnech přerušili jsme korespondenci nadobro. Veřejný pořádek narušen nebyl, až na menší výtržnosti způsobené vracejícím se vojskem strhováním a ničením německých nápisů a orlíčků, také železničním zřízencům. Slib věrnosti republice byl složen do rukou pana vrchního rady Mazance od všech zaměstnanců." 
(Pamětní kniha staničního úřadu v Bystřici pod Hostýnem. Podle hulínské kroniky přijel pan Mazanec 27. XI.)

"V noci z 27. na 28. října v 11 hodin šel z Přerova telegram ve formě rozkazu, že jest uskutečněna Republika Československá, služební řeč je česká. Z Břeclavi šly depeše německy, byly však přerušovány a bylo žádáno, aby německé telegrafisty vyměnili za české. Vozy s nákladem byly hned po půlnoci zastaveny. Sliby věrnosti nebyly odebírány ihned, protože v Hulíně pracovaly povětšinou čeští zaměstnanci, tak až po příjezdu pana vrchního rady Mazance." 
(Opis pamětní knihy stanice Hulín. V pamětní knize staničního úřadu Tlumačov je uváděna noc z 28. na 29.X.)

Po převratu město Těšín rozděleno a část byla pojmenována na Český Těšín. Rovněž trať Kojetín – Bielsko byla zkrácena a přejmenována na trať Kojetín – Český Těšín. 
(100 let Košicko – Bohumínské dráhy)

29. X. 1918 v 01 hodinu přišel telegram o vzniku ČSR s rozkazem o zadržení vozů a lokomotiv, o zastavení vývozu zboží. Č. oběžníku 707F. Vzniklé ČSD zdědily 11.000 km kolejí, 1.500 lokomotiv, 4.500 osobních, 55.000 nákladních vozů. 
(100 let trati Hranice n. M. – Vsetín)

1919

1.I. začalo pracovat nové ředitelství státních drah v Brně.

V listu nákresného jízdního řádu 1919/1920 uveden název "Moravská Police".

1920

Bývalá budova Kroměřížské dráhy v Hlinsku byla přestavěna na byt. (100 let trati Bystřice pod Hostýnem – Hulín)

1921

Byly provedeny úpravy budovy Všetuly. V Holešově dráha na náklad firmy Jakub a Josef Kohn vložila z koleje osmé odbočnou výměnu v km 23,9. Na odevzdávkovém místě byla vložena Rohlederova kolej. Posun se prováděl elektr. vrátkem. 25. XI. byla v Holešově podepsána nová vlečková smlouva s Hospodářským družstvem č. 1952/II o dalším trvání a provozu vlečky odbočující v km 24,260. 
(100 let trati Bystřice pod Hostýnem – Hulín)

1922

"Od 15. listopadu 1922 má stanice (Bystřice p. H.) elektrické osvětlení. Stanice Hlinsko pod Hostýnem byla pozměněna v zastávku, obsazená byla jedním staničním dozorcem a jedním staničním pomocníkem." (Pamětní kniha staničního úřadu v Bystřici pod Hostýnem)

"Odboru pro udržování dráhy ve Val. Meziříčí bylo uděleno stavební povolení ku rozšíření stanice Rožnov p. R." (Úřední list ŘSD v Olomouci č. 27)

"Povolení používací akc. spol. chropyňského cukrovaru v Chropyni pro silniční můstkovou váhu ve stanici Kroměříž; Odboru pro udr. dr. v Kroměříži na rozšíření zast. a nákl. Uhřičic." (Úřední list ŘSD v Olomouci č. 30)

Dne 21. července bylo zrušeno zábranářské stanoviště č. 3 v km 4 ⁶/₇ trati Kojetín – Těšín. Tažné zábrany v km 4,670 budou napříště obsluhovány z hlásky čís. 4 v zastávce Postoupkách. (Úřední list ŘSD v Olomouci č. 35)

Podle seznamu pokladničních a kalkulačních přídavků pro rok 1922 byly přiděleny tyto pokladny a přidělené zastávky:

(Úřední list ŘSD v Olomouci č. 35)

Přeměna stanice Lobodice v zastávku a nákladiště, obsazení strážníkem, zrušení telegrafní linky Kojetín – Tovačov, dosazení kolejových závor na odbočnou kolej v závislosti na výměnách. Dosavadní inventář staničního úřadu přiúčtován ke stan. úřadu v Tovačově. (Úřední list ŘSD v Olomouci č. 52)

Na stanovišti č. 20 (Dobrotice u statku) a na hláskách Hlinsko, Loukov a Police uveden noční klid od 18 do 6 hodin. (Nákresný jízdní řád 1922/23)

1923

 Pamětní kniha stan. úřadu v Bystřici p. H.:
"Od 19. ledna 1923 má stanice zabezpečovací zařízení."

Pamětní kniha dopr. úřadu Hulín: "Dle nařízení ministerstva železnic č. 58 z 11.XII.1923 byla trať Říkovice – Břeclav přidělena ředitelství státních drah v Brně. Jízdní personál zůstal přidělen i s pobočnou výtopnou a plynárnou ř.s.d. v Olomouci, protože jezdí téměř výhradně na trati Hulín – Krásno nad Bečvou, která patří ř.s.d. Olomouc."

4. července nová smlouva Kohnovy továrny o provozu na vlečce v Holešově. (100 let trati Hulín - Bystřice pod Hostýnem)

Služební jízdní řád Vc od 1. VII. 1923:
Na trati přestaly jezdit vozy z I. vozovou třídou. Noční klid (viz 1922) rozšířen o Bílany a Rajnochovice.

Stanice Krásno zvětšena o tři koleje, postaven kolejový triangl pro otáčení lokomotiv. (100 let trati Hranice n. M. - Val. Meziříčí)

Trať Říkovice – Břeclav přidělena ř.s.d. Brno. Jízdní personál stanice Hulín zůstal přidělen i s pobočnou výtopnou a plynárnou ř.s.d. Olomouc, protože jezdí převážně na trati  Hulín – Krásno n./B., která patří ř.s.d. Olomouc. (Úřední věstník Ministersva železnic č. 58 z 11/XII. 1923)

1924

Služební jízdní řád V3 z 1. VI. 1924:

1. ledna sloučeny obce Valašské Meziříčí a Krásno pod jediným názvem Valašské Meziříčí.

Během roku byla rovněž sloučena administrativa řízení stanic Val. Meziříčí a Krásno, pro změnu do Krásna.

Došlo k přečíslování vlaků. Dosavadní osobní vlaky 2212 – 2225 na trati Frýdek-Místek – Kojetín mají čísla 301..., Bystřice pod Hostýnem – Kojetín 1301 – 1318, nákladní vlaky 351 – 369 a nákladní vlaky podle potřeby 1341 – 1358.

Bylo použito nové pojmenování stanic a zastávek (v listech GVD většinou zavedeno už v roce 1919):

Výnos MŽ č. j. 75 621, úř. věstník min. žel. č. 57/1924:
Bránky na Moravě = Branky na Moravě, Holešov na Moravě = Holešov, Police na Moravě = Police u Valašského Meziříčí, Střebětice = Třebětice)

Nicméně v názvech stanic a zastávek uvedených ve služebních jízdních řádech a v nákresných jízdních řádech byly často rozdíly (i v jiných letech). Podle téhož JŘ funguje Valašské Meziříčí jako hláska jen pro úsekové jízdy do Krásna n. B. a zpět. Během platnosti tohoto JŘ byla ručně k Val. Meziříčí dopsána pozn. "z". 
Rajnochovice sloužily pro řízení dopravy v mezistaniční vzdálenosti (zřejmě byly stanicí), ale křižování zde nebyla (podobně jako v jiných letech ve Všetulích či Hlinsku).

Pamětní kniha staničního úřadu v Bystřici p. H.:
"Byla provedena oprava staniční budovy jak uvnitř tak i zevně. V kancelářích byly položeny nové podlahy, nově vymalováno a dveře natřeny. Obecenstvu až dosud volně přístupné nástupiště bylo směrem ke kolejím ohrazeno plotem. Dále byl učiněn pokus o navrtání studny, který však nepřinesl kýženého výsledku. Voda vyvěrající z jílu byla nepoživatelná."

15.V. zavedeny nové telegrafní značky.

1.VI. změna začátku a konce trati Přerov – Břeclav.

"Zřízením tažných zábran s výstražným zvoněním na úrovňových přejezdech polních cest v km 14.5607 a 14.7752, obsluhovaných společným pohonem od zábranářského stanoviště čís. 11 v km 13.9555 trati Kojetín – Český Těšín, zrušeno 17. října 1924 zábranářské stanoviště číslo 12 v km 14.783."  (Úřední list ŘSD Olomouc číslo 40/1924 ze dne 31.10.1924)

1925

Pamětní kniha staničního úřadu v Bystřici p. H.:
"Ve stanici byly provedeny různé úpravy. Položena anglická výměna spojující kolej první s třetí, pátou a vlečkou firmy Thonet. Zvýšena nosnost kolejové váhy z 26 na 32 tun. Zřízen vodovod s pitnou vodou do prvního poschodí přijímací budovy, táhnoucí vodu ze studny strojního čerpadla. Mezi Hlinskem a Dobroticemi přestavěn pilíř mostu přes říčku Rusavu."

Pamětní kniha dopravního úřadu Hulín: "9.VII. – 1925 převzal vedení dopravního úřadu pan inspektor Tomáš Janečka." 

Byl postaven první úsek vlečky Impregna a od dopravních podniků Brna zakoupena parní lokomotiva pojmenovaná po manželce majitele závodu „Irena“.  (100 let trati Hulín - Bystřice p. H., ale viz Pamětní kniha 1926, 1927.)

Valašské Meziříčí přejmenováno na Valašské Meziříčí odbočka, název Krásno ručně opraven k datu 1.XI.1925 na Valašské Meziříčí.
(Přejmenování zveřejněno v úředním věstníku MŽ č. 37 – oficiální datum 1. VIII.)

"Podle bezvadného výsledku politické pochozí komise ze 14. srpna 1924 bylo z moci komise povoleno zrušiti zábranářské stanoviště číslo 32 v km 45.151 trati Kojetín – Těšín čj.: 31/12-III.-25". (Úřední list ŘSD Olomouc č. 7/1925 z 10.II. 1925)

1926

Pamětní kniha staničního úřadu v Bystřici pod Hostýnem:
"Prudké lijáky v květnu způsobily sesutí železničního náspu v km 31.01 v délce 30 m. Obnova náspu a novopokládka trati byla provedena mezi Hlinskem až Příkazy-Osíčkem.
Probíhalo jednání o vybudování samostatné vlečky pro impregnační závod.
Bylo započato jednání o zvětšení nástupiště a čekáren."

Pamětní kniha stanice Hulín: "Dne 15.IV.- 1926 převzala žst. od vozební stanice výdej uhlí a veškeré účtování.
15.VI. až 2.VII. provedena přestavba zabezpečovacího zařízení na staničním přístroji a na stavědle I, která umožnila zajištění vjezdu a odjezdu vlaků na a z koleje IV.-VIII. do Kroměříže, zabezpečení odjezdu z koleje VIII. až XVII. do Přerova a zajištění vjezdu od Přerova na kolej XVII. V tutéž dobu provedena přestavba na st.II."

Dne 18. listopadu ve 20 hodin vznikl oheň na mostě nad tratí Přerov – Břeclav, a to jiskřením od lokomotivy. (p. Šmíd – poznámky ze státního archívu Praha – Pamětní knihy staničních úřadů)

1927

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice p. H.: 
"Závod na impregnování dřeva byl spojen s nádražím nově vystavěnou vlečkou v délce asi 800 m. Ke spojení vlečky se stanicí byla položena výměna. Byly vydlážděny části manipulačních míst, v km 38,12 na trati přestavěn dřevěný nadjezd. V zastávce Hlinsku byla znovu upravena služba drážních zřízenců na směnu 24. hodinovou a dosazen jako nový zřízenec staniční manipulant místo traťového dělníka. Nákladní doprava se oproti minulému roku zlepšila, zato osobní doprava byla slabší, patrně vlivem automobilové soutěže."

Pamětní kniha stanice Hulín: 
"Dne 22. I. byla provedena inspekční cesta pana ministra železnic J. V. Najmana.
V době od 8. VIII. do 22. IX. provedena výměna výhybek III, IV, V, VI, VII, VIII, XII za soustavu A, doplněny přestavníky, závorníky a stavěcími pákami na st.I, výhybky II, V, VIII doplněny kontrolními závorníky, přístroj na stavědle I doplněn o cestu od Přerova na XV. kolej."

Dne 4. srpna střetnutí vlaku 305 s povozem uzavřeným mezi závorami v km 14,6. (skaštický přejezd, zdroj p. Šmíd – poznámky ze státního archívu Praha – Pamětní knihy staničních úřadů.)

"Podle výsledku politické pochozí komise z 22. ledna 1927, bylo z moci komise povoleno zrušiti strážní stanoviště číslo 16 a změniti obsluhy zábran na přejezdech v km 21.275, 22.147 a 22.600 trati Kojetín – Český Těšín." (Úřední list ŘSD Olomouc 17/1927, 30.4.1927)

"Podle výsledku politické pochůzky z 31. července 1924 nařídilo ministerstvo železnic výnosem z 11. října 1927 číslo 65.584-IV 24 uzamčení přejezdů v km 7.117 a v km 7.370 na trati Kojetín – Český Těšín za současného zrušení strážního stanoviště číslo 3." (Úřední list ŘSD Olomouc 46/1927, 12.11.1927)

1928

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:
 "Doprava osobní i nákladní má vzestupnou tendenci, osobní převážně pro zlevněný tarif pro společnosti a zvl. vlaky.
23.VI. při svém zájezdu na Valašsko zavítal do města prezident T. G. Masaryk.
Impregna se rozmáhá, což má i význam pro stanici. Zvětšení kolejí co do počtu, stavba nákladní pokladny."

Podle oběhů lokomotiv a strojních čet se počítalo pro výtopnu Přerov – vozební stanici Hulín:
os. vlaky Nezamyslice – Bystřice p. H., Kroměříž – Zborovice 2 stroje 354.0
nákl. vl. a posun v Hulíně, Hulín – Krásno 1 x 333.1, 2 x 424.0
nákl. vl. Přerov – Břeclav 2 x 333.1, 1 x 434.1
os. a nákl. vl. Tovačov – Kojetín – Hulín 1 x 423.0
pro strojovou stanici Kroměříž – smíšené vlaky Kroměříž – Zborovice lok. 310.0.

Podle GVD z 15.V.1928 byly zastávky a nákladiště obsazeny takto: Bezměrov, Postoupky, Třebětice, Všetuly, Dobrotice (č. 20) a Police strážníkem, Hlinsko a Rajnochovice staničním dělníkem, Loukov byl neobsazen.

Úřední list ŘSD Olomouc 9/1928 3.III.1928:
"Podle výsledku politické pochůzky z 2. března 1926 nařídilo ministerstvo železnic výnosem ze dne 25. října 1927, číslo 21.260-IV/2-1926 přeměniti obsluhy zábran na přejezdech v km 49.051, 49.487, 49.980, zrušení přejezdu v km 51.189 a strážního stanoviště číslo 35 na trati Kojetín – Český Těšín."

Úřední list ŘSD Olomouc 17/1928 ze dne 28. 4. 1928:
"Podle výsledku politické pochozí komise ze dne 31. ledna 1928 je povoleno z moci komise zrušit přejezd v km 25.180 na trati Kojetín – Český Těšín."

Úřední list ŘSD Olomouc 37/1928 22.9.1928:
"Podle výsledku politické pochůzky z 25. srpna 1923 nařídilo ministerstvo železnic výnosem ze dne 3. července 1927, číslo 65.061-IV/2-1923 přeměniti obsluhy zábran na přejezdech v km 25.439 a v km 25.824 a ke zrušení strážního stanoviště číslo 19a na trati Kojetín – Český Těšín."

1929

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:
"Doprava byla již v druhé polovici ledna postižena krutou zimou, která v únoru vyvrcholila v zimu nemající v kraji pamětníka, trvající ve své krutosti až do začátku března. Vlaky vázly ve sněhových závějích 4-5m výšky, jejich vyproštění trvalo několik hodin protože kola již při zastavení přimrzala ke kolejím. Dne 10. února uvázl za mrazů 36°C v km 32 osobní vlak 305 v závěji, ze které byl po třech hodinách dvěma stroji vyproštěn. Teprve 1. března klesl mráz na 20°C. 2. března přijel vlak 302 s pětihodinovým zpožděním. Od 27. února do 7. března bylo z úseku Bystřice p./H. až km 38 odvezeno 400 vozů sněhu, tj. asi 4000 tun.
Osobní doprava stále trpí soutěží automobilovou, ale nákladní se potěšitelně rozmáhá.
V roce 1929 byla postavena nová váha s elektrickým pohonem, ku vážení až 10m vozů.

Pamětní kniha stanice Hulín:
"1.II. uváznul vlak 309 na trati Hulín – Třebětice ve sněhové závěji. Čtyři pomocné stroje tomuto vlaku uvázly též. Cestující byli sáněmi odvezeni do Hulína a Třebětic. 2.II. při -21°C uvázly vlaky na všechny čtyři směry i s pomocnými stroji. Doprava do Holešova zastavena do 3./II. V těchto dnech musela být zátěž redukována až na 40%" (podle poznámek p. Šmída byla redukce o 40%) "a značně omezena osobní doprava. Dva sněhové pluhy na strojích řady 534 a 434 prorážely závěje, trať z Říkovic do Tlumačova byla přesto provozována jednokolejně a přesto vlaky vázly. Na odstraňování sněhu pracovalo 600 dělníků odboru a 100 mužů vojska posádky Kroměříž. 13.II. sněhová smršť způsobila, že na Holešov 12 hodin nejel vlak." (závěje na trati byly až 1 m vysoké – pozn. p. Šmíd)

"27.VIII. na manévry projížděl zvláštním rychlíkem do Kroměříže pan president T. G. Masaryk."(k odvozu vojska z manévrů bylo 31.VIII. vypraveno 12 převozů – dle poznámek p. Šmída)

"Dne 8.X. byla dokončena vnitřní úprava přijímací budovy v průchodu z nástupiště hlavní dráhy na nástupiště místní dráhy. Průchod zazděn a upraven na vestibul. Pošta, tranzito vozové a kusové a místnost pro vlakové čety soustředěny na jižní straně budovy. Záchody přemístěny od restaurace II. třídy až na konec budovy.
15. prosince vystavěna nová čerpací pumpa pro stroje na břehu řeky Rusavy po pravé straně dráhy."

Vyhláška Ř.S.D. v Olomouci z 13.II.1929: "... pro velký stav nemocných a ku zdolání krajně nepříznivé dopravní situace, aby podniky a města byla zásobena uhlím, zrušujeme od středy 13.II. až nadále tyto osobní vlaky: Hulín – Frýdek-Místek 304, 311 Hulín – Bystřice p. Host. 1309, 1312, 1315, resp. 1301, 1302 1307 z Hulína do Kroměříže, 3903, 3904, 3909, 3910 Kroměříž – Zborovice ... "

p. Šmíd – poznámky ze státního archívu v Praze:
"Dne 2. února zaváta trať Říkovice – Hulín. Osobní vlaky a nákladní rychlíky vedeny přes Kroměříž."

JŘ platný od 15.5.1929: Názvy stanic a zastávek odchylné od pomůcek z roku 1924 (změna proběhla během let 1925 – 1928): Holešov, Branky na Moravě, Police u Val. Meziříčí, Rajnochovice z. nk. (dosud byly stanicí).

Turnusové stroje:
os. vlaky Nezamyslice – Kojetín – Bystřice p.H. 2 x 354.0
nákl. vlaky Kojetín – Krásno 2 x 434.0
posun v Hulíně 333.1
smíšené a nákladní vlaky Tovačov – Kojetín – Hulín 423.0
strojová stanice Kroměříž pro smíš. a os. vlaky Kroměříž – Zborovice 310.0.

Ve vozební stanici Krásno n. B. (spadající pod výtopnu Přerov) jezdily stroje: 354.0, 421.0, 422.0, M122.0.

Karel Vymětalík, pochůzkář, u ČSD od 1935 do 1980: Asi v tomto roce byla zrušena posunovací služba v Holešově. Posunovací službou byla míněna jen posunovací četa, lokomotiva byla používána vlaková (doplnil p. Miroslav Trhlík, výpravčí, ve službě 1940 – 1985).

1930

Pamětní kniha staničního úřadu v Bystřici pod Hostýnem:
"Tento rok je v železniční dopravě méně příznivý, v důsledku všeobecné hospodářské krize a stále vzrůstající nezaměstnanosti i v důsledku automobilové soutěže.
Ve stanici byla provedena přístavba verandy 12 x 9 m (čekárna) a nástupiště prodlouženo o 12 m. Dále byla provedena novopokládka trati v km 29,7 – 30,8, oprava železniční hráze v km 34, která se sesula následkem lijavců a tání v listopadu v délce 15 m.
11. července projel stanicí T. G. Masaryk." (zvl. rychlík, průjezd Kroměříží v 15.30 včas).

Pamětní kniha stanice Hulín:
"Dne 5.IV. – 1930 byl zaveden v přípravném a od 15.IV. v plném rozsahu vlakový dozor na trati Břeclav – Přerov.
Dne 5. července projížděl na Těšín z Brna vlak s p. presidentem T. G. Masarykem. Hulínem projel v 15 hodin 46 minut.
V létě byla zřízena místnost pro zapisovače vozů a přehližitele vozů na starém překladišti. Zhotoven podchod do vestibulu vybetonováním." (Jak se asi chodilo na nádraží dosud?) "Zřízeno elektrické čerpadlo studny pro pitnou vodu. Byla upravena místnost nákladní pokladny."

V Holešově nastoupil přednosta Vojtěch Červík, bývalý přednosta žst. Tlumačov.

Úřední list OL 33/1930 ze dne 30. VIII. 1930: "Wernisch Gustav se překládá z Krasíkova do Zborovic a jmenuje se správcem stanice tamtéž."

1931

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:
"Železniční provoz opět ochabl. Od 1. I. 1931 byl zaveden nový tarif pro cestující, jehož sazby byly vyšší než jízdné u linek autobusových.
Byla zrušena vzdálenostní návěstí, která byla nahrazena předvěstmi a vjezdovými návěstidly, uvedenými v činnost dne 18. prosince 1932." (záznam je v knize uveden u roku 1931, návěstidla nebyla závislá na výhybkách; pozn. aut.).

Pamětní kniha stanice Hulín:
"18. června bylo zrušeno vzdálenostní návěstidlo a směrové návěstidlo od Kroměříže a vzdálenostní návěstidlo od Holešova. Dáno do činnosti vjezdové návěstidlo č. II s předvěstí od Kroměříže a vjezdové návěstidlo č. VIII s předvěstí od Holešova. V listopadu byly upraveny místnosti pro administrativu, z bytu v obytné budově zřízena 1 místnost pro disp. úředníka, 1 místnost pro zásobu tiskopisů.

V prosinci vystavěno nové st. III a provedeny zemní práce pro zabezpečovací zařízení."

Pamětní kniha dopravního úřadu Kroměříž:
"18.VI. zrušena a snesena vzdálenostní návěstidla od Kojetína a Hulína a dána do provozu jednoramenná vjezdová návěstidla s předvěstmi (vjezdová a odjezdová rychlost 30 km/h; návěstidla nebyla závislá na výhybkách)."

1932

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:
"Byla provedena rekonstrukce oblouku před nádražím, jako úprava svršku pro projektovanou jízdu rychlíků."

Pamětní kniha stanice Hulín:
"5. dubna zahájen provoz v nově upravené dopravní kanceláři, kde byly soustředěny všechny pomůcky pro výkon dopravy: všechny telegrafní a telefonní přístroje a zvonkové přístroje.
27. dubna zapnuto severní zhlaví do nového stavědlového hradlového přístroje s novým odjezdovým návěstidlem V s elektrickými spřahadly.
19. května zapnuto nové stavědlo II na holešovském zhlaví.
1. června zrušeno výhybkářské stanoviště II pro vybudování zabezpečovacího zařízení na Český Těšín.
23. listopadu v 16 hodin dány do provozu na severním zhlaví nové výměny tvaru Xa čísla Xa, Xb, XI, XIII, XVI, XVII."

neznámý zdroj: 30.XII. 1932 byla dána do provozu předvěst v Hulíně na St. 1 trati Hulín – Tlumačov pro vjezd do Hulína.

K vypravování osobních vlaků a rychlíků zavedeny výpravky (tehdy místo zelené barva tmavomodrá). Skončilo ústní vypravování prostřednictvím vlakvedoucího.

Pro některé tratě, m. j. Kojetín – Těšín byly 1.I. vydány nové služební jízdní řády (patrně pro velké množství změn)

100 let trati Bystřice-Hulín:
1. ledna žst. Všetuly ustavena obsluhovací a tarifní stanicí vlečky Cukrovar. Řed. st. dr. Olomouc povolilo Cukrovaru spoluužívat staniční koleje v délce 512m.

Jízdní řád 1932/1933:
Zavedeny motorové osobní vlaky 3. třídy v trasách Krásno n. B. – Bystřice p. H. a Hulín – Kojetín, dále zvláštní motorový rychlík Hulín – Frýdek-Místek s vozy 3. třídy, jeho stanovená rychlost byla 70 km/h.

1933

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:
"1. ledna byla zahájena jízda rychlíků v trati Hulín – Krásno nad Bečvou.
Neustále klesající příjmy si vynutily omezit platy i místa. Bylo zrušeno místo pokladníka osobní pokladny a tato služba přidělena výpravčímu vlaků. Tři zaměstnanci dočasně přeloženi k berním úřadům. Zrušeno místo traťmistra a jeho úsek přidělen traťmistrům v Holešově a Kunovicích Loučce.
1. srpna odešel do výslužby přednosta p. insp. Th. Friedrich, který zastával úřad od r. 1905. Prozatímním vedením pověřen dr. Polák z Krásna nad Bečvou. Dne 12. prosince místo definitivně obsazeno insp. Hrabalem.
Stanice Hlinsko přeměněna na zastávku a nákladiště, obsazena dvěma pomocnými zaměstnanci."

Pamětní kniha stanice Hulín:
"V souvislosti se zapnutím zabezpeč. zařízení na zhlaví do Českého Těšína do ústředního staničního hradlového přístroje ve spojené dopravní a telegrafní kanceláři zavedena od 20. dubna 1933 v 7 hodin spojená výprava vlaků na hlavním a městském nádraží. Hlavní výpravčí koná službu převážně uvnitř, vedlejší venku."
12./VII. – 1933 zrušena kolejová váha u koleje XIV. Vážní domek byl upraven pro výhybkáře stanoviště 1, kam bylo přemístěno 29.XII.
25.XII. zrušeno traťmistrovské sídlo v Tlumačově, trať ze Záhlinic do Hulína přidělena do Hulína."

1934

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:
"Hospodářská krize nepovolila ani letos. 1. ledna byl zlevněn osobní tarif, ale osobní frekvence se nezvedla. Přestavba nákladní pokladny pro nedostatek peněz opět odsunuta na neurčito."

Pamětní kniha stanice Hulín:
"14. VI. 1934 byla dána do činnosti váha na koleji Xa."

Z jízdních řádů:
Od 1.I. zavedeny spěšné vlaky v trati Kojetín – Krásno n. B. (změnou JŘ)
Podle služebního jízdního řádu V3 z 15. V. 1934 byla přeměněna zastávka a nákladiště Všetuly na stanici (bez dopravní služby).

1935

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:
"V tomto roce byla konečně po dlouhých průtazích provedena přestavba místnosti nákladní pokladny záborem čekárny II. tř. a přilehlé osobní pokladny. Místnost dosavadní nákladní pokladny byla určena za čekárnu II. tř. a úschovnu zavazadel, která byla v tomto roce zřízena.
V roce 1935 byl zlikvidován dočasný přesun železničního personálu k finančním úřadům a přeložení zaměstnanci se vrátili zpět.
Zastávka Hlinsko byla účetně stále pod Bystřicí, ale zaměstnanci byli převedeni k odboru pro udržování dráhy v Kroměříži."

V dubnu byla postavena 2. traťová kolej Hranice – Horní Lideč. (100 let trati Hranice n./M. – Vsetín)

Vlečka Hospodářského družstva doplněna o 2 koleje. (100 let trati Hulín – Bystřice, doplněno zaměstnancem ZNZ.)

(neznámý zdroj): V Hulíně byly postaveny miniatury hradů Karlův Týn, Nitra jako symbol české a slovenské jednoty.

V úseku Hulín – Tlumačov provedena novopokládka II. traťové koleje.

Nákresný jízdní řád platný od 15.V.1935: V Brankách na Moravě noční klid od 18 do 6 hodin.

1936

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:
"Přeprava nákladů, rovněž tak osobní frekvence v roce 1936 značně stoupla. V důsledku zvýšené nákladní dopravy byl personál rozšířen o staničního manipulanta. Přístavba koleje osmé a rozšíření stanice odsunuto na pozdější dobu."

V Hulíně odešel 1.IX. p. Tomáš Janečka. Jeho místo převzal do 15.I. 1937 substituent.

Oběhy souprav osobních vlaků pro JŘ 1936/1937:
Hulínu jsou přiděleny tyto vozy: 3 BCi, 11 Cey, 1 Ci, 5 D, 2 Ddk, 2 Clm (nové řady), 2 CDlm (staré řady).
Kroměříži jsou přiděleny tyto vozy: 8 Ci, 1 F, 1 Fk, 1 Ddk.

1937

Pamětní kniha staničního úřadu Bystřice pod Hostýnem:

"V roce 1937, v důsledku zvýšené nákladní dopravy, navrhuje se zvětšiti skladiště zboží a postavit kolej, která by měla číslo VIII. Je v zájmu zdolání přepravy aby tyto investice byly uskutečněny v roce 1938."

neznámý zdroj: 15.I. nastoupil místo přednosty v Hulíně definitivně p. Josef Pfauser. V létě začaly práce spojené s rozšiřováním hulínské stanice na městské straně.

Z jízdních řádů:
Místo názvu Krásno nad Bečvou je již název Valašské Meziříčí, (viz však další odstavec).
Místo názvu Příkazy-Osíčko je název Osíčko (v obcích Příkazy a Osíčko projednáván návrh na změnu názvu se značnou rivalitou. Námitky obce Příkazy nakonec nebyly vzaty v potaz. Obce byly pak sloučeny až v roce 1952).

110 let trati Hranice na Moravě – Valašské Meziříčí:
Zastávka Valašské Meziříčí uzavřena 3.X. pro dopravu osob, zavazadel a spěšnin, 15.XI. zrušena úplně. Stanice Krásno nad Bečvou přejmenována na Valašské Meziříčí a rozšířena (většina prací skončila až v prosinci).
Byla postavena nová výtopna s točnou (vše v souvislosti s 2. traťovou kolejí Hranice na Moravě – Horní Lideč).

Pamětní kniha stanice Kroměříž:
V Kroměříži prodlouženy koleje 3, 1, 2, 4 a manipulační koleje 6 a 8, zároveň postaveny stavědlové věže. Akce prováděna v rámci zvýšení obranyschopnosti státu. Elektromechanické zařízení však neinstalováno, výměny mají ruční obracení. Odstraněn odklon osy hlavní koleje.

1938

Pamětní kniha staničního úřadu v Bystřici pod Hostýnem:
"Osmá kolej, patrně vlivem neblahých událostí politických, postavena nebyla.
Z odstoupených území přistěhovalo se mnoho lidu, zvláště státních zaměstnanců, kteří přišli o práci. V důsledku toho byla zastávka Hlinsko pod Hostýnem opět osamostatněna a účetně oddělena od Bystřice pod Hostýnem."(na podzim)
"22. IX. proběhla mobilizace, od 22. IX. do 23. XI. zaveden vojenský jízdní řád.(tzv. maximální jízdní řád) Normální jízdní řád byl obnoven koncem listopadu. Zaměstnanci německé národnosti byli přeřazení k DRB).
Zastaven příjem vozových zásilek.

Kronika města Hulína:
Od počátku roku nádraží v Hulíně bylo zařazeno mezi závody důležité pro obranu republiky.

neznámý zdroj:
V době války 1914 – 1918 byla čekárna a restaurace I. třídy přepažena a menší část byla používána pro vojenskou stráž. Po válce byla využívána četnictvem až do 24. II. 1938, kdy byla zrušena a uvedena do původního stavu.
8. IX. byly zrušeny závory v km 17,922 a 18,448 obsluhované ze stavědla II.

V pomůckách k jízdnímu řádu od 15.5. uvedena trať jako Kojetín – Frýdek-Místek.